Domácí pečivo chutná nejlépe! Jak na ně a další dobroty?

Domácí výroba v mnoha českých domácnostech postupně nahrazuje kupování mnoha jídel, včetně pečiva. A zejména v této nelehké době lidé oceňují možnost připravit si vlastní chleba, rohlíky či housky kdykoliv potřebují. Domácí pečivo je snadné a rychlé, chutná opravdu skvěle a navíc víte, co přesně obsahuje.

Proč je lepší si pečivo vyrábět než kupovat?

Domácí pečivo má celou řadu výhod. Zpočátku se sice může zdát jeho příprava komplikovaná, jakmile se jí ale trošku naučíte, nebudete s tím mít sebemenší problém. Domácí pečivo si pak budete schopni připravit opravdu kdykoliv a velmi rychle. Nemusíte tak řešit, zda má vaše oblíbená pekárna otevřeno či zda má ještě čerstvou várku pečiva. Nemusíte se spoléhat na místní supermarket a pečlivě vybírat ty nejméně gumové nebo tvrdé kousky. Doma si můžete připravit jakýkoliv druh pečiva, jaký vás napadne. Velkou výhodou je také to, že máte dokonalý přehled o jeho složení. To je výhodné zejména pro ty, kteří jsou alergičtí na některé složky, které pečivo v obchodech obsahuje. A v neposlední řadě může být příprava domácího pečiva skvělým způsobem, jak se doma zabavit a zaměstnat mysl alespoň na chvíli něčím jiným než každodenními zprávami. Do práce můžete zapojit všechny členy domácnosti a možná s z pečení stane váš nový koníček.

Co budete na domácí pečivo potřebovat?

Mnoho lidí, zejména těch, kteří se vaření doma příliš nevěnují, mají z domácího pečení obavy. Ty jsou ale zcela neoprávněné, protože příprava domácího pečiva není ani zdaleka tak náročná, jak by se mohlo zdát. Navíc k tomu nepotřebujete žádné složité stroje. Vše se dá provést ručně bez jakékoliv pomoci, přesto je lepší, pokud máte k dispozici kuchyňský robot či jiný přístroj, který vám usnadní hnětení těsta. Zvládnete to i bez něj a ačkoliv to bude trochu náročnější, žádná velká hrůza na vás nečeká. Většinou se domácí pečivo připravuje z kvásku, což je další nemalý strašák pro mnoho pekařů amatérů. V následujících odstavcích se ale přípravě domácího pečiva budeme věnovat podrobně, abyste měli všechny potřebné informace. Na základní typy pečiva nebudete potřebovat žádné speciální suroviny. Pokud byste však některou z nich neměli doma, případně byste ji nebyli momentálně schopni sehnat, podíváme se také na možné náhražky.

Ulehčete si práci a pořiďte si domácí pekárnu

Pokud by se vám nakonec přeci jen zdálo, že je příprava domácího pečiva náročná, existuje jeden velice šikovný pomocník – domácí pekárna. V tomto jednoduchém a poměrně kompaktním spotřebiči si připravíte domácí pečivo, jaké budete chtít. Můžete jej dokonce využít na přípravu těsta na pizzu či těstoviny a mnoho dalšího. Připravit domácí pečivo je v něm opravdu snadné, stačí nasypat směs, kterou si můžete koupit, nebo sami připravit, zapnout a postupovat podle instrukcí dotyčného modelu. Těch je na našem trhu opravdu hodně a některé přístroje jsou vybavené mnoha užitečnými funkcemi, které vám přípravu ještě více usnadní. Domácí pečivo z domácí pekárny je také lahodné, připravíte je poměrně rychle a i v tomto případě máte poměrně jasný přehled o tom, co přesně obsahuje.

TIP: V článku Co všechno zvládne domácí pekárna? Možná budete překvapení! vám ukážeme, co vše s nimi připravíte, jaké mohou mít funkce a jak vybrat tu nejlepší!

Mouka jako základní stavební kámen

Bez mouky se při pečení příliš neobejdete. Určité alternativy, jak mouku nahradit, sice existují, je však nutné jim přizpůsobit poměr i ostatních ingrediencí. To platí i tehdy, pokud vyměníte mouku s lepkem jakou je například pšeničná za bezlepkový typ (rýžová, kukuřičná apod.). Pokud domácí pečivo připravujete poprvé, nejlepší je začít s klasickými surovinami a ničím je nenahrazovat. Jakmile se naučíte, jak má těsto vypadat, můžete si dovolit i trochu experimentovat. Budete totiž vědět, čeho chcete docílit a lépe odhadnete, jakou surovinu je nutné přidat pro dosažení požadované konzistence těsta.

Proč „klasickou“ mouku vůbec nahrazovat?

Problém pšeničné mouky je především ten, že je nejčastěji vyráběna pouze ze zrn. Ta ale neobsahují téměř žádné živiny, takže výživná hodnota pšeničné mouky je skoro nulová. Kromě toho ale obsahuje vysoký podíl lepku. Ten není sám o sobě nijak škodlivý, problematická je jeho nadměrná konzumace. A vzhledem k tomu, kde všude můžeme na klasickou bílou mouku narazit, je možnost, že budeme lepek konzumovat v míře více než nadbytečné, velice vysoká. Nadměrná konzumace bílé mouky může tělu způsobovat dlouhodobé a v některých případech také nevratné problémy. Zkuste tedy klasickou mouku alespoň občas nahradit i jinými druhy – a právě k tomu je výroba domácího pečiva ideální! Jiné druhy mouk mají také jinou chuť, takže s jejich pomocí dostanete do těla nejen potřebné živiny, ale zároveň si jimi ozvláštníte své výtvory.

Není mouka jako mouka

Mouka se vyrábí rozemletím obilného zrna. Rozdělit ji můžeme buď podle toho, z jakého druhu zrna je vyrobena, nebo podle stupně umletí. Zrno obiloviny se skládá z jádra, klíčku a otrub. Otruby a klíček přitom obsahují nejvíce živin. Mouka, která vznikne tzv. obroušením zrna je těchto částí zbavena. Obsahuje tedy pouze rozemletá jádra a její výživová hodnota je velmi nízká. To je příklad třeba pšeničné mouky, tedy té „klasické bílé“. Téměř všechny ostatní mouky jsou tzv. celozrnné. Obsahují klíčky a otruby a jsou velmi bohaté na různé minerály, vitamíny a další důležité látky. Jejich konkrétní obsah závisí na druhu zrna, z kterého je mouka vyráběna. Konkrétní typ zrna je navíc důležitý i pro ty, kteří si chtějí připravit domácí pečivo. Ne každý typ mouky je totiž na tento způsob pečení vhodný. Pojďme se teď na druhy mouk podívat podrobněji.

Pšeničná mouka

Snad vůbec nejběžnější typ mouky u nás, na kterou můžeme narazit ve více verzích. K přípravě domácího pečiva se nejvíce hodí hladká mouka. S tou se skvěle pracuje a na rozdíl od jiných typů se nedrobí, ať už během zpracovávání těsta nebo při pečení. Polohrubá mouka zajistí, že těsto drží, takže je možné ji použít spolu s hladkou při pečení kynutých dobrot, abyste měli jistotu, že nesplasknou. Hrubá mouka se hodí k výrobě těst, která budete posléze vařit, tedy na knedlíky či těstoviny. Jak už jsme psali, na domácí pečivo můžete část hladké mouky (asi 1/3) nahradit polohrubou. Hrubou pšeničnou mouku ale jako náhradu hladké mouky nepoužívejte, ani naopak. Narazit můžete také na celozrnnou pšeničnou mouku, která se často označuje jako grahamová. Je stravitelnější a zdravější a lze ji využít všude tam, kde byste využili klasickou pšeničnou mouku.

Žitná mouka

Žitná mouka oproti té pšeničné obsahuje pouze stopové množství lepku a je pro nás mnohem lépe stravitelná. Obsahuje vysoký podíl vlákniny, najdete v ní ale také vitamíny B a E a mnoho dalších minerálů. Vzhledem k nízkému lepku je ale velmi náročné používat ji při přípravě kynutých těst. Pokud chcete mít domácí pečivo i s ní, smíchejte ji s dalším typem mouky (například špaldové) v poměru 4:1 (žitná:jiná).

Špaldová mouka

Špalda, ze které se tento typ mouky vyrábí, je druh nešlechtěné pšenice. Z toho vyplývá, že také špaldová mouka obsahuje lepek a je proto nevhodná při bezlepkové dietě. Protože se při její výrobě rozemílá celé zrno, obsahuje oproti pšeničné mouce více minerálů, hořčíku, zinku či vitaminů B1 a B2. Ze všech druhů mouk obsahuje nejvíce bílkovin a má rovněž vysoký obsah vlákniny, takže je pro tělo lépe stravitelná než pšeničná mouka. Špalda má navíc zrno dvojitě obalené a to je tak mnohem lépe chráněné před proniknutím pesticidů či jiných škodlivin. Také ze špaldové mouky lze připravit domácí pečivo, funguje jako dokonalá alternativa k pšeničné mouce. Vzhledem k tomu, že lépe váže vodu, je však nutné použít jí o něco větší množství.

Ovesná mouka

Oves patří mezi obiloviny s nejlepším podílem živin. Obsahuje velké množství bílkovin, vlákniny, esenciálních aminokyselin, vitaminu B, železa, fosforu či tuků s obsahem mastných kyselin. Díky tomu je oblíbená zejména u sportovců či příznivců zdravého stravování. Protože má velmi nízký obsah lepku, těsto z ní nekyne příliš dobře. Pro domácí pečivo je proto vhodné použít směs ovesné mouky a jiné, která má lepší vlastnosti v poměru 1:3 ku prospěchu jiného typu mouky. Ovesnou mouku si můžete jednoduše připravit i sami doma namletím ovesných vloček.

Ječná mouka

Také ječmen je bohatý na různé živiny včetně vitaminů B, vlákniny, důležitých minerálů nebo zdravých tuků. Ječná mouka obsahuje nízké množství lepku, těsto je díky ní trvanlivější a vláčnější. Je však dobré používat ji spíše jako doplňkovou, nikoliv hlavní a jedinou mouku, a to zejména pro domácí pečivo.

Pohanková mouka

Také mouka z pohanky se hodí spíše pro přípravu těsta na palačinky či lívance a pro domácí pečivo je dobré ji použít spolu s jinou moukou. Ideální poměr je 1:3 s větším dílem jiné, například špaldové mouky. Pohanková mouka obsahuje vysoký podíl vitaminů C, E, B1 a B2, hořčíku, zinku, selenu či mědi.

Alternativní mouky

Mouka v širším slova smyslu se může vyrábět nejen pomletím zrn obilovin, ale například semene rostlin. Tyto alternativní mouky jsou oblíbené zejména pro vysoký obsah důležitých živin a pro svou specifickou chuť. Pro své domácí pečivo můžete využít například tyto:

• Kukuřičná mouka: je bohatá na vitaminy E, C a A, draslík, zinek, hořčík, železo, či fosfor. Obsahuje také velké množství vlákniny, kyseliny listové či sacharidů. Bohužel ale obsahuje velmi málo bílkovin a proto vás domácí pečivo z ní samo o sobě nemusí příliš zasytit.
• Rýžová mouka: rýžová mouka se vyrábí rozemletím rýže a můžete si ji proto připravit i sami doma. Je velmi lehce stravitelná, protože neobsahuje lepek. Z toho důvodu ale těsto z ní nebude příliš kynout. Pro nekynuté domácí pečivo je ale ideální, má chuť i konzistenci velmi podobnou mouce pšeničné.
• Amarantová mouka: tato mouka se těší stále větší oblibě, a to především pro svůj vysoký obsah kvalitních rostlinných tuků a cukrů. Neobsahuje lepek, je bohatá na bílkoviny a vlákninu a domácí pečivo z ní rádi připravují zejména sportovci, vegetariáni i vegani.
• Sójová mouka: mouka vyráběná ze sóji se také hodí pro přípravu nejen domácího pečiva. Obsahuje především bílkoviny, její nadměrná konzumace se ovšem nedoporučuje kvůli nadýmání a plynatosti, které způsobuje. Jako alternativa či doplněk k jiným typům mouk je ale skvělá.

TIP: Mouk i „mouk“ existuje opravdu mnoho. Pokud vás toto téma zajímá a chcete jej prozkoumat podrobněji, podívejte se třeba na www.mouky.cz.

Kypřidla – prášek do pečiva, nebo jedlá soda?

V některých receptech na domácí pečivo můžete narazit na prášek do pečiva nebo jedlou sodu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jedlá soda a prášek do pečiva jsou kypřidla, to znamená, že díky nim těsto naběhne, je nadýchané a lehké. Každý z nich ale funguje trochu jinak. Jedlá soda (též soda bikarbona) je zásaditá látka, která jako kypřidlo v těstě funguje tehdy, pokud je nějaká další surovina kyselinotvorná. To může být například vejce či cukr. Prášek do pečiva (také kypřicí prášek) je oproti tomu směs několika látek – a jednou z nich je právě i jedlá soda. Další látkou je kyselinotvorná látka, takže prášek do pečiva lze použít i do receptů, ve kterých jiné kyselinotvorné látky chybí a těsto bude přesto krásně nadýchané. Obě tato kypřidla tedy fungují trochu jinak a jejich místo v receptu má své opodstatnění. Je možné bez problémů použít místo prášku do pečiva jedlou sodu a naopak?

Jak s kypřidly pracovat a lze je nahradit?

Ačkoliv se prášek do pečiva „aktivuje“ v teple, tedy při pečení samotném, jistou reakci vzbudí už kontakt s tekutinou. Jedlá soda začne pracovat ihned po kontaktu s kyselinotvornou látkou. Proto obě tato kypřidla přidávejte až v co nejposlednější fázi receptu. Jedlé sody je nutné použít takové množství, aby beze zbytku reagovala s kyselinotvornou látkou. Pokud jí použijete více, celá se nezpracuje a domácí pečivo může chutnat úplně jinak, než byste si přáli. Dále počítejte s tím, že jedlá soda je přibližně 4× silnější než prášek do pečiva. Jestliže ji tedy nemáte po ruce, můžete místo ní kypřicí prášek použít, ale použijte 4× vyšší množství. Nemáte-li doma prášek do pečiva, ale pouze jedlou sodu, musíte si uvědomit, zda budete v receptu používat i kyselinotvornou látku, jinak vám jedlá soda nepomůže. Na některé domácí pečivo je navíc nutné použít obě tyto látky, aby byla jejich reakce dostatečně silná a těsto opravdu nadýchané.

Mléko, vejce a čím je lze nahradit

Také mléko a vejce tvoří základ mnoha receptů na domácí pečivo. Pokud je potřebujete z jakéhokoliv důvodu nahradit, máte několik možností. Co se mléka týče, tak kravské mléko lze bez problémů nahradit jakýmkoliv rostlinným. Během pečení fungují úplně stejně. Pozor si však dejte na odlišnou chuť a pokud nemáte s rostlinným mlékem předchozí zkušenost, nejdříve je ochutnejte. V nejhorším případě se dá mléko nahradit i obyčejnou vodou s rozpuštěným máslem. Vajíčka lze nahrazovat mnoha způsoby, tady jsou ty nejoblíbenější. 1 vejce nahradíte ½ lžíce bramborového či kukuřičného škrobu rozmíchané v 0,5 dl studené vody; ½ sáčku instantního droždí smíchaného s asi 1 dl horké vody; ½ lžíce vody a ½ lžíce oleje; lžící octa, lžící vody a 1 práškem do pečiva. Sám prášek do pečiva či škrob mohou vejce nahradit. Někdy se ale bez vejce jako pojiva obejdete úplně, stačí jen vyvážit poměr ostatních surovin.

Příprava těsta – kvásek a hnětení

Domácí pečivo se velmi často peče s využitím kvásku. Jako kvásek se označuje směs cukru, vlažného mléka a droždí, někdy také s trochou mouky. Jednotlivé složky se smíchají a nechají chvíli na pokojové teplotě, aby se spojily a „zaktivovaly“. Po přidání kvásku do těsta dojde k jeho nakynutí. Základem dobrého kvásku je teplota mléka. To nesmí být ani moc studené, ale ani moc teplé. Droždí je totiž živé a pracuje a nesprávná teplota mléka může mít na jeho funkci neblahý vliv. Mléko tedy trochu ohřejte, asi tak, jako kdybyste ohřívali mléko, které pak budete pít. Ideální teplotu můžete vyzkoušet tak, že si trochu mléka kápnete na zápěstí, kde vás nesmí ani trochu pálit. Po smíchání těsta s kváskem je nutné je pořádně prohníst. To můžete dělat i ručně, věnujte těstu ale patřičnou péči a čas – i několik minut. Kvásek se musí dostat všude, aby odvedl svou práci.

TIP: Usnadněte si hnětení a pořiďte si kuchyňský robot! Jeho výběru a parametrům jsme věnovali tento článek.

Nebojte se experimentů a přidejte něco navíc

Ať už se chcete pustit do výroby chleba, rohlíků, housek, sladkých či slaných pokrmů, domácí pečivo si můžete upravit přesně podle svých chutí a dalších preferencí. Základní recept tak můžete doplnit i o další přísady jako jsou různá semínka či dokonce některé druhy zeleniny (olivy, sušená rajčata) a nebo oříšky či rozinky v případě sladkých těst. Počítejte však s tím, že každá surovina má nějaké své vlastnosti, které mohou mít vliv na celkový výsledek. Proto buďte při experimentování opatrní a nenechte se odradit případným neúspěchem. Postupem času se naučíte odhadnou správné množství surovin tak, aby se výsledek povedl co do kvality, chuti i vůně. Domácí pečivo má celou řadu výhod a připravuje si ho stále více a více lidí. Je zdravé, chutné, může vás vyjít levněji než kupované a jakmile si jeho přípravu osvojíte, můžete ho mít hotové během krátké chvíle. Všechny ty prvotní komplikace se vám tedy brzy vyplatí.

Jak dlouho domácí pečivo vydrží?

Nejlepší domácí pečivo je bezesporu to čerstvé. Někdy se však stane, že ho uděláme trochu více – a co teď? Kynuté těsto a domácí pečivo z něj vydrží dobré přibližně jeden den. Poté ztrácí svou vláčnost a je spíše gumové. Do původní podoby jej už nedostanete, můžete ho však ještě další den dát rozehřát do trouby, kde trochu pookřeje. Nejlepší ale je pečivo zamrazit. Jakmile domácí pečivo po dopečení zchladne, zabalte je a vložte do mrazáku, kde vám vydrží i několik měsíců. Zamrazit můžete také pečivo ještě před tím, než ho upečete. A to buď připravené těsto, nebo již vytvarované a posypané. Je však nutné počítat s tím, že po vyjmutí z mrazáku mu musíte nechat alespoň hodinu či dvě na to, aby se postupně rozmrazilo a také úplně dokončilo kynutí. Domácí pečivo z mrazáku si tedy vyndejte dostatečně dlouho před tím, než bude čas k jídlu.

Recepty

Navnadil vás náš článek a rozhodli jste se domácí pečivo také zkusit? Máme pro vás pár báječných a osvědčených receptů, s kterými to zvládnete raz dva! Vyzkoušejte tyto základní recepty na domácí chleba, rohlíky nebo housky, abyste si osvojili postupy. Fantazii se meze ale nekladou, takže je můžete podle libosti obměňovat a přidávat i další oblíbené suroviny. Ještě pár tipů na závěr: zpracované těsto by se nemělo výrazně lepit na ruce, v takovém případě je příliš mokré a je nutné přidat trochu mouky. Mělo by ale na prstech trochu ulpívat, jinak je příliš suché a je nutné přidat mléko či jinou použitou tekutinu.

Domácí chleba

• suroviny: 500 g mouky, 350 ml vlažné vody, 1 lžička instantního droždí, 2 lžičky soli, 2 lžičky kmínu
• postup: smíchejte všechny suroviny v míse a výsledné těsto nezapomeňte pořádně prohníst tak, aby se dostatečně promíchaly, poté těsto překryjte utěrkou a nechte nakynout asi hodinu až 2,5 hodiny, podle okolní teploty (čím teplejší, tím kratší dobu těsto na vykynutí potřebuje); nakynuté těsto pak ještě zapracujte a vytvarujte do bochníku, poté vložte do pečicí nádoby a nechte ještě přibližně hodinu dojít, pečte v předehřáté troubě asi 50-60 minut na 200 °C.

Domácí rohlíky

• suroviny (na 16 ks): 500 g hladké mouky, 1/2 kostky čerstvého droždí (21 g), 300 ml vlažného mléka, 1/2 lžičky cukru, 5 g soli, 60 g tuku (máslo, sádlo, olej)
• postup: z droždí, cukru, asi třetiny mléka a lžíce mouky vytvořte kvásek a nechte ho 10 minut pracovat, mezitím smíchejte mouku, tuk, sůl a zbytek mléka a přidejte kvásek, těsto opět nezapomeňte dostatečně zpracovat a hníst a nechte ho kynout asi hodinu; z nakynutého těsta vytvarujte kouli a rozdělte si ji na čtyři části, každou část pak na pomoučněném válu rozválejte na kruh veliký asi 25 až 30 cm a ten opět rozkrojte na čtvrtiny; jeden takový kousek si položte vnější oblou stranou směrem k sobě, chytněte ho za růžky a mírně roztáhněte do stran, pak je přehněte zpět ke středu, asi jen na půl centimetru, těsto pak srolujte směrem od sebe; takto vytvořené rohlíky naskládejte na plech s přibližně 5 cm rozestupy a případně posypte; nechte je ještě asi 20 minut dokynout, mezitím si rozehřejte troubu na 170 °C, kde pak rohlíky pečte přibližně 10 minut, poté plech otočte a pečte dalších 10 minut, než získají lehce nahnědlou barvu.

Domácí housky

• suroviny: 300 ml mléka, 20 g droždí, 1 lžička krupicového cukru, 500 g hladké mouky, 1 vejce, 2 lžíce másla, 1 lžička soli, 1 žloutek
• postup: rozdrobené droždí smíchejte s cukrem, přidejte asi čtvrtinu mléka a nechte vzejít kvásek, ten poté přidejte do smíchané mouky se solí, zbytkem mléka a vejcem a zpracujte v těsto, které necháte pod utěrkou nakynout asi 50 minut; těsto si poté rozdělte na 12 kousků a z každého vyválejte „nudli“, vytvořte na jednom jejím konci oko a protáhněte jím druhý volný konec, oko si otočte na druhou stranu a zespodu jím protáhněte druhý volný konec; housky přetřete žloutkem a případně posypejte a nechte ještě 15 minut, mezitím si rozehřejte troubu na 200 °C a v ní je pečte asi 10 minut.

Obchody, kde koupíte TOP produkty pro domácí pečení

Obchod
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu
	Přejít do obchodu	Recenze obchodu