Správná ergonomie pracoviště

Naše webové stránky obsahují odkazy na partnerské weby. Pokud se prokliknete z našich stránek na stránky partnera a tam si zakoupíte jeho služby, obdržíme za zprostředkování provizi (Zjistit více informací). Tato forma spolupráce nijak neovlivňuje objektivnost našich recenzí. Každým nákupem přes proklik z našich stránek podpoříte naši redakci, abychom i do budoucna mohli tvořit kvalitní a užitečný obsah. Ďekujeme.

Důležité upozornění Všechny naše články píšou skuteční lidé. Nejsou to umělé texty od stroje.



Znáte pojem ergonomie pracoviště a víte, proč je tak důležitý?

Ergonomie pracoviště je velmi náročná vědní disciplína. Naštěstí si ale stále více a více zaměstnavatelů uvědomuje výrazný vliv, které má na jejich zaměstnance prostředí, ve kterém pracují. A nebojí se proto investovat do odborných analýz a posléze kroků, které vedou k vytvoření ideálního pracoviště, kde se pracuje bezpečně, pohodlně a také efektivně.

Správná ergonomie pracoviště

Ergonomie jako velmi důležitá věda

Ergonomie se zabývá především optimalizací pracovního prostředí člověka. Výsledkem jejího bádání je stanovení nejlepších parametrů prostředí, jeho uspořádání i vybavení tak, aby se v něm každý člověk pohyboval bezpečně, zdravě, pohodlně a efektivně. Tato vědní disciplína vznikla v 19. století s rozvojem pásové výroby, kdy byli pracovníci nuceni stále dokola opakovat ty stejné pohyby. Do té doby byla lidská práce o něco pestřejší. Velký vliv má ale ergonomie především dnes, kdy má čím dál více lidí sedavé zaměstnání a pracuje s počítačem. Neřeší se ale pouze ergonomie pracoviště. Poznatky této vědní disciplíny se postupně začínají uplatňovat v organizaci veřejných prostorů, jsou aplikovány při výstavbách budov, při návrzích nových dopravních prostředků apod. Ergonomické jsou také interiéry moderních automobilů a často můžeme narazit také na různé produkty označované jako ergonomické, což jsou zejména různé pracovní nástroje nebo pomůcky. V neposlední řadě můžeme na aplikovanou ergonomii narazit také u zobrazovacích zařízení.

Ergonomie pracoviště

Při plánování optimálního pracoviště, které by odpovídalo požadavkům ergonomie, se hledí především na bezpečí a ochranu zdraví pracovníka. Takové pracoviště musí být uzpůsobeno k tomu, aby naprosto odpovídalo fyzickým i duševním potřebám člověka, který zde pracuje. Při vytváření ergonomického pracoviště se bere v potaz mnoho faktorů jako charakter pracovní činnosti zde prováděné, jaké zařízení a vybavení je k ní potřeba, jak časově náročná tato činnost je, jak moc a jakým způsobem se při této činnosti bude pracovník pohybovat, v jaké míře bude pracoviště využíváno. Zapomínat se nesmí ani na dodržování pravidel, které pro dané pracoviště stanovuje sama firma, případně předpisy ohledně hygieny a bezpečnosti. Ergonomie pracoviště souvisí také s vnějšími faktory jako je osvětlení, hluk zvenčí či přístupnost pracoviště. Je prokázáno, že ergonomické pracovní prostředí má pozitivní vliv na pracovní výkon a fyzické i psychické zdraví pracovníků.

TIP: Pracujete s počítačem a trápí vás bolesti zad, hlavy či unavené oči? Zjistěte, zda sedíte správně!

Pozor na právní dopady!

Jelikož ergonomie úzce souvisí s bezpečností, musí být při vytváření ergonomického pracoviště dodržovány nutné bezpečnostní pokyny. Bezpečné a zdravé pracoviště je téměř samozřejmé, pokud se bavíme o výrobnách či místech, kde se pracuje s elektřinou, těžkými stroji apod. U kanceláří se ale už bezpečnost a zdraví pracovníků tolik neřeší. Je to ovšem něco, co by zaměstnavatelé neměli podceňovat. V případě, že se zaměstnance kvůli nedodržení některých norem zraní či onemocní, může to zaměstnavatele přijít o dost dráž, než kdyby investoval do zajištění ergonomie pracoviště. Nutno podotknout, že se nejedná o malou investici. Neexistují totiž jednotná pravidla, která by se dala uplatnit kdekoliv. Každé pracoviště, stejně jako každý pracovník, je specifické a tyto jedinečnosti je nutné brát v potaz. Odbornou analýzu pracoviště by měl vždy provádět pouze kvalifikovaný ergonom. Ten ví, jaké bezpečnostní normy je nutné dodržovat a jaké okolnosti mají vliv na zdravotní nezávadnost pracoviště.

Ergonomie pracoviště je důležitá

Ergonomické pracoviště a hluk

To, do jaké míry je pracoviště hlučné, ať už vlivem vnitřních nebo vnějších podmínek, označuje ergonomie jako akustické mikroklima. Největší pozornost je věnována hluku na pracovišti, ergonomie se ale věnuje také dalším aspektům jako je nesení zvuku prostorem či srozumitelnost řeči apod. Ačkoliv je hluk v kancelářích častým problémem, málokdy si jej vůbec všímáme. Ale to, jakým způsobem pracovník vnímá rozhovory jiných osob, telefonáty či hluk pocházející od různých zařízení v kanceláři, může mít na jeho výkon nemalý vliv. Pro měření, jaká je ergonomie pracoviště s ohledem na hluk, se používají hlukoměry a jejich použití se řídí hned několika normami. Měření by mělo být prováděno odborníkem se speciálním školením, který bude hluk měřit po celou pracovní dobu a ve všech částech pracoviště. Výsledkem měření by měla být srozumitelná zpráva o naměřených hodnotách, o zdrojích hluku a také o způsobech, jak nežádoucí hluk odstranit či alespoň zmírnit.

Jaký vliv mají světlo, teplo a vlhko?

Optimální světelné podmínky jsou nutné pro jakoukoliv práci. V mnoha kancelářích je osvětlení umístěno naprosto nevhodně a dochází k oslňování pracovníků až 10x větším, než jaké by mělo podle norem být. Oslnění může způsobovat pálení očí, bolesti hlavy či zažívací potíže a má vliv také na schopnost se soustředit. Problémem jsou v tomto ohledu také okna. Přirozené světlo je na pracovišti důležité, může však nevhodným způsobem zvyšovat intenzitu umělého osvětlení a tím přispívat k oslnění. Také teplota a vlhkost mají výrazný vliv na to, jak moc je zajištěna ergonomie pracoviště. Měření intenzity světla, teploty i vlhkosti na pracovišti je velmi náročné a musí se často vypočítávat z různých hodnot. Provádí je mnohá odborná pracoviště a také zdravotní ústavy. Výběru organizace, která bude měření provádět, by zaměstnavatelé měli věnovat velkou pozornost, aby měli jistotu, že budou zohledněny všechny bezpečnostní a hygienické normy a že výsledkem bude zpráva navrhující proveditelná nápravná opatření.

Zdravé ovzduší na pracovišti není samozřejmostí

Od 80. let minulého století došlo k nárůstu zdravotních potíží u lidí pracujících v kancelářích, zejména typu „open space“. S tímto problémem souvisí další pojem: Sick building syndrome (SBS), tedy syndrom nemocných budov. Pracovníci kanceláří v nově postavených budovách se často potýkali s podrážděním očí, nosu či krku, různými kožními onemocněními a v některých vážnějších případech také neurologickými onemocněními. Neexistuje jedna konkrétní příčina tohoto syndromu, zdravotní potíže totiž způsobuje souhrn více vlivů. Vzduch v uzavřeném prostředí, ve kterém pracuje více lidí, je kontaminován různými škodlivinami jako jsou bakterie, viry či plísně, prachové částicemi a odéry. Vliv mají také těkavé organické látky (VOC), jejichž zdrojem jsou materiály použité při stavbě budov, ale také vybavení kanceláří samotných. Ke vzniku SBS přispívají rovněž spotřebiče a elektronika, které v kancelářích vytvářejí nepříznivé elektroiontové mikroklima. Kvalita ovzduší na pracovišti se dá naštěstí změřit a dá se také zlepšit pomocí různých stavebních či technických úprav.

Ergonomie pracoviště

To, u čeho pracujete a na čem sedíte, je velmi důležité

Plocha, na které pracujeme či na které jsou položeny předměty, s nimiž pracujeme, a stejně tak zařízení, na kterém každý den sedíme, jsou velmi důležité. Sedět několik dlouhých hodin u špatně vysokého stolu nebo na nedostatečně konstruované židli je nepříjemné a nepohodlné, ale především nebezpečné. Právě s pracovním stolem a kancelářskou židlí jsou totiž spojena největší zdravotní rizika související se sedavým zaměstnáním. Vybírejte tyto části nábytku zvláště pečlivě a kancelářskou židli si vždy před nákupem vyzkoušejte. Pokud se u jednoho pracovního místa střídá více lidí, je důležité, aby se stůl i židle dali nastavit dle potřeb každého z nich. Mějte však na paměti, že ani to nejdražší a nejdokonalejší zařízení nepovede k naprostému odstranění všech negativních důsledků dlouhodobého sezení. Ergonomie pracoviště souvisí totiž i s pracovníky samotnými. Na vás tedy je, abyste vždy dodržovali zásady správného sezení (viz odkaz výše).

TIP: Chcete vědět více? V jednom z našich článků jsme se kancelářským židlím věnovali podrobněji. V jiném jsme si zase posvítili na polohovatelné stoly.

Co vám hrozí při nedodržení těchto zásad?

Nadměrné a dlouhodobé sezení vede k závažným zdravotním problémům. Ty se neprojeví okamžitě, často je člověk pocítí až po mnoha letech, kdy už může být na nápravu pozdě. Ne vždy si také tyto zdravotní komplikace spojujeme právě s nadměrným sezením či dlouhodobým pozorováním monitoru počítače. Jedná se zejména o bolestivé poškození zad, beder či krční páteře, také bolesti rukou a kloubů jako ramen, loktů i zápěstí. Právě s prací u počítače a používáním myši a klávesnice se pojí syndrom tenisového loktu a karpálního tunelu. Ohroženy jsou ale také nohy, jejichž svaly nejsou používány a které tím ochabují. Jsou-li nohy delší dobu v jedné pozici, můžeme se potýkat nejen s nepříjemným brněním, ale i s bolestivými křečemi. A v bezpečí není ani náš zrak, oči se vlivem zírání do monitoru rychleji unavují a vysychají. To se pak může projevit také bolestmi hlavy, které můžou být postupem času i chronické.

Slyšeli jste o syndromu RSI?

Syndrom RSI neboli Repetitive Strain Injury či Repetitive Stress Injury, je označení zdravotních komplikací vzniklých opakovaným namáháním postižené části. Problémy spojené s dlouhodobou sedavou prací u počítače velmi často spadají pod tento syndrom. Jde o méně i více závažná poškození, která vznikla právě v důsledku nedodržení ergonomie pracoviště a jejich zásad. Příčinou komplikací pojmenovaných jako RSI syndrom jsou dlouhodobě opakované pohyby a permanentní svalové napětí. V současné době je dokonce RSI syndrom nejčastější příčinou nemoci z povolání, kterou jsou postižení lidé pracující v kancelářích za počítačem. Většina potíží, které byly diagnostikovány jako RSI, souvisí s mechanickým tlakem, který je vyvíjen na důležité nervy v postižených oblastech. Problém je, že prvním bolestivým příznakům málokdo věnuje pozornost. Jakmile se ale tyto komplikace dostanou do dalších fází, jediným řešením bývá často operace. Vybírejte proto velmi pečlivě vybavení a zařízení kanceláře i se všemi doplňky, které mohou sloužit jako účinná prevence před syndromem RSI.

Ergonomické pracoviště

Ergonomie počítačového pracoviště

Dlouhodobé sezení je často spojeno s typem prací, při kterých se používá nějaký typ elektroniky, nejčastěji počítač či notebook. Stejně jako není lidské tělo přizpůsobeno pro dlouhodobé sezení, nejsou naše oči přizpůsobeny tomu, aby několik hodin pozorovaly monitor. Ergonomie pracoviště se proto zajímá také o toto vybavení, tedy o počítače a monitory, ale i myši, klávesnice a další příslušenství. Každý jednotlivý prvek má výrazný vliv na pohodlí a s ním spojený výkon práce, ale také na bezpečnost a zdraví zaměstnance. Pomocí některých doplňků se dají vyřešit nedostatky pracovních stolů či kancelářských židlí. Je možné dokoupit bederní opěrku, případně různé ergonomické polštáře (např. krční, bederní či určený k sezení), které zajistí, že bude kancelářská židle odpovídat ergonomickým pravidlům. Pomocí nožní opěrky zase můžete napravit příliš vysokou židli a zajistit, že se vaše chodidla budou dotýkat celou plochou podložky. Další doplňky pomáhají zvýšit pohodlnost používání počítače a snižují rizika s ním spojená.

U monitoru je důležitá výška

Monitor by měl být od očí vzdálen přibližně 60 cm a jeho horní okraj by měl být na jejich úrovni. Tím zajistíte, že bude hlava ve vzpřímené poloze a v jedné rovině se zády, díky čemuž se nebudou zbytečně namáhat krční svaly. Mírně skloněným pohledem jsou navíc oči méně unavované. Ne vždy je možné s monitorem pohybovat, ale naštěstí existují různé doplňky, které vám s tím mohou pomoci. Stojany pod monitory vám umožní zvednout monitor do požadované výšky, případně můžete narazit na držáky na monitor, které mají pohyblivé rameno a monitor tak můžete posouvat svisle i vodorovně a podle potřeby jej naklánět. Existují také nástavce na notebook, u kterého je často právě ten problém, že má obrazovku příliš nízko. Pozor si však dejte na to, abyste po použití tohoto stojanu neměli nakloněnou klávesnici. Zápěstí by totiž při práci na počítači neměla být nikdy ohnutá, jinak hrozí syndrom karpálního tunelu.

Klávesnice a myš nesmí příliš namáhat ruce

Klávesnice by měla být umístěna na pracovní ploše ve výši loktů tak, abyste při psaní na ní nijak neohýbali zápěstí. Při dlouhodobé práci u počítače máme často tendenci pokládat své ruce buď na pracovní plochu, nebo na okraj klávesnice (případně u notebooku na část s klávesnicí). To sice může přinést krátkodobou úlevu, na druhou stranu to ale může vést k otlačeninám a nepříjemnému zařezávání hran do předloktí. To je z hlediska ergonomie pracoviště nepřijatelné a k odstranění tohoto problému je dobré dokoupit si buď podložku pod klávesnici, nebo klávesnici, jejíž součástí tato podložka už je. Myš by měla být umístěna vedle klávesnice, jinak budete příliš ohýbat a vytáčet paže, což vede k jejich nadměrnému namáhání. K dostání jsou ergonomicky tvarované myši, které se přizpůsobí dlani a jejich ovládání je pohodlné i zdravotně nezávadné. Dokoupit k nim lze podložky se zvýšenou částí vyplněnou gelem nebo pěnou, o kterou lze opřít zápěstí.


Obchody, kde koupíte TOP produkty pro ergonomické pracoviště

5/5 - (2 votes)


Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..