Naše webové stránky obsahují odkazy na partnerské weby. Pokud se prokliknete z našich stránek na stránky partnera a tam si zakoupíte jeho služby, obdržíme za zprostředkování provizi (Zjistit více informací). Tato forma spolupráce nijak neovlivňuje objektivnost našich recenzí. Každým nákupem přes proklik z našich stránek podpoříte naši redakci, abychom i do budoucna mohli tvořit kvalitní a užitečný obsah. Ďekujeme.
Důležité upozornění Všechny naše články píšou skuteční lidé. Nejsou to umělé texty od stroje.
Chřipka a další viry: jak se před nimi chránit?
Viry a virová onemocnění se v poslední době skloňují skoro všude a pořád. Nejen v současné době je ale důležité své zdraví řádně chránit. Jaká je nejlepší ochrana před chřipkou a dalšími virovými onemocnění včetně onemocnění COVID-19? Čím se chřipka a toto nové onemocnění liší? Jaká je nejúčinnější prevence a jak se chovat, pokud jste nakažení a nechcete ohrozit své okolí?
Obsah článku
Chřipka a COVID-19
Chřipka je onemocnění způsobené nejčastěji chřipkovými viry A a B, které se na naší polokouli objevuje zpravidla od října do března. Onemocnění COVID-19 je pro nás – na rozdíl od chřipky – zatím poměrně nové a stále toho o něm moc nevíme. Ví se, že je způsobené virem SARS-CoV-2 (či 2019-nCoV), kterému se zjednodušeně říká koronavirus. Díky tomu, že jsou si tyto nemoci v něčem podobném, můžeme naše znalosti o chřipce využít i v boji s COVIDEM-19. V tomto článku si proto ukážeme, jak od sebe jednotlivé nemoci rozeznat, ale především, jak se chovat, abychom zamezili či alespoň maximálně snížili jejich šíření a ochránili tak sebe i své okolí.
Zdrojem informací použitých v článku je oficiální web Světové zdravotnické organizace (WHO). Zde najdete mnoho článků, zajímavá videa či animace plné užitečných rad a tipů. Vše je dostupné v několika jazycích (angličtina, francouzština, ruština, španělština a další), čeština mezi nimi bohužel chybí.
V čem jsou si chřipka a COVID-19 podobné?
V obou případech se jedná o virové onemocnění. Chřipka i COVID-19 se šíří kapénkami a virus může ulpívat také na rukou, takže se nákaza šíří i přes kontaminované předměty. Obě onemocnění mají velmi podobné příznaky. Podle všeho má většina pacientů s těmito nemocemi jen lehký průběh. Z chřipky a jejích příznaků je možné se dostat už během jednoho týdne, a to bez pomoci lékaře a nutnosti užívání léků. Velká část pacientů s COVID-19 nezaznamenala žádné příznaky a nemusela tudíž podstupovat žádnou léčbu. Je ale také pravda, že obě tyto nemoci jsou velmi nebezpečné pro rizikové skupiny osob, u kterých může dojít k závažným komplikacím až smrti. Nikdy nemůžeme 100% vědět, koho tyto nemoci ohrozí na životě. A o novém onemocnění COVID-19 toho stále víme dost málo.
Čím se chřipka a COVID-19 liší?
Rozdílná je například inkubační doba. Zatímco u chřipky se první příznaky objeví 1 až 4 dny po nákaze, u onemocnění COVID-19 se mohou příznaky projevit až po 14 dnech. Už v první fázi onemocnění je ale člověk nakažlivý a tak kolem sebe často nevědomě šíří nákazu. Onemocnění COVID-19 má také výrazně vyšší procento pacientů se závažným průběhem a mnohonásobně vyšší je bohužel také smrtnost. Proti chřipce je možné se očkovat, ale vakcína proti onemocnění COVID-19 se zatím ještě vyvíjí. Stejně se tyto nemoci liší v léčbě. Zatímco proti chřipce se nasazují antivirotika, léky na onemocnění COVID-19 se stále testují a léčit lze zatím jenom příznaky.
Jaké mají tyto nemoci příznaky?
Příznaky chřipkového onemocnění zahrnují náhlý nástup horečky a suchého kašle, bolesti hlavy, svalů, kloubů a v krku a také rýmu. Zatímco bolesti jsou u chřipky běžné, u onemocnění COVID-19 se objevují jen u menší části pacientů. Při chřipce se může objevit také dušnost, ta je však velmi vzácná. U pacientů s onemocněním COVID-19 je tento příznak častější. Nejběžnějšími příznaky onemocnění COVID-19 jsou horečka, suchý kašel a únava, dalšími příznaky pak ztráta chuti nebo čichu, bolesti hlavy či krku, ucpaný nos, zarudnutí očí, průjem či vyrážka. Pokud si nejste příznaky jistí, kontaktujte telefonicky svého lékaře, nebo využijte informační linku 1221. Nebojte se, že budete na obtíž nebo že budete otravovat. Pokud se necítíte dobře nebo si nejste čímkoliv jistí, obraťte se na někoho s žádostí o pomoc či radu. Nepodceňujte to a neriskujte své zdraví ani svůj život.
Koho chřipka a COVID-19 nejvíce ohrožují?
Chřipka i COVID-19 nejvíce ohrožují lidi starší 65 let, lidi s chronickým onemocněním jako je HIV/AIDS, astma, nemoci srdce a plic či cukrovka. Chřipka může být nebezpečná také pro těhotné ženy a děti do 5 let, zatímco onemocnění COVID-19 tyto skupiny neohrožuje o nic vážněji než jiné. U onemocnění způsobeného novým typem koronaviru je ale velmi důležité mít na paměti, že o něm stále mnoho věcí nevíme. I proto je lepší být opatrný, než zbytečně riskovat. Stejně jako chřipka a COVID-19, tak ale i jiné nemoci mohou být velmi vážné, způsobovat vážné zdravotní komplikace a případně skončit smrtí. Svůj zdravotní stav nepodceňujte nikdy, ani v této době.
Jaká je nejlepší prevence?
Nejlepším způsobem, jak se nenakazit virem chřipky, je každoroční očkování. Chřipkové viry se vyvíjí konstantně a složení vakcín je pravidelně aktualizováno. Nejlepší je nechat se očkovat ještě před začátkem chřipkové sezóny, aby byla vakcína nejúčinnější. Nechat se očkovat ale můžete kdykoliv, a to i během sezóny. Očkování je doporučováno zejména lidem z rizikových skupin a také se zvýšeným rizikem vystavení nákaze (zdravotníci, pečovatelé apod.). Pro COVID-19 očkování zatím bohužel k dispozici není. Další možnou prevencí obou těchto nemocí je udržovat své tělo v dobrém zdravotním stavu. Dodržujte pitný režim, dopřejte si dostatek spánku i odpočinku, jezte vyváženě a zdravě, doplňujte potřebné vitamíny, sportujte nebo se aspoň snažte být co nejaktivnější v rámci možností.
TIP: Využijte čas doma a vyzkoušejte něco nového. Zajímavé tipy najdete v našem článku Domácí cvičení je zdravé i zábavné!
Jak zabránit, aby se chřipka či COVID-19 tolik nešířili?
COVID-19 i chřipka se mezi lidmi dokáží šířit velmi rychle. Jedním ze způsobů přenosu jsou kapénky s částečkami viru. Pokud infikovaná osoba kašle či kýchá, uvolní se tyto kapénky do vzduchu a nakazí člověka, který je vdechne. Virus může ulpět také na rukou a tedy i na věcech, kterých se infikovaná osoba dotýká. Zde jsou 4 pravidla, jejichž dodržování vám pomůže ochránit sebe před nákazou, ale také zamezit šíření vlastní nákazy. U chřipky lze přidat ještě jedno pravidlo, které snad bude brzy platit i pro nové onemocnění: očkování. Pravidelné očkování je rozhodně nejúčinnějším způsobem, jak se chránit nejen před nemocí samotnou, ale především před případnými vážnými komplikacemi.
1. Pravidelně si myjte ruce
Čisté ruce nás chrání před mnoha infekcemi a jedná se zaručeně o nejjednodušší způsob, jak ochránit zdraví sebe i svých blízkých. Myjte si ruce pod tekoucí vodou s použitím mýdla a utřete je ideálně jednorázovým ručníkem. Jestliže nemáte přístup k vodě a mýdlu, můžete použít dezinfekci na bázi alkoholu. Pořádné umytí rukou zabere asi tolik času jako kdybyste si dvakrát zazpívali Hodně štěstí, zdraví. Umýt si ruce opravdu důkladně (a dlouho) se doporučuje zejména při kontaktu s výrazným znečištěním či pokud víte, že budete sahat na potraviny apod. V době pandemie se však důkladné mytí rukou doporučuje provádět pokaždé. Jelikož ale příliš časté důsledné mytí rukou může způsobit poškození pokožky, dermatitidu apod., dopřejte rukám dodatečnou péči v podobě hydratačních a regenerujících krémů.
TIP: Udržujte čisté nejen své ruce, ale také domácnost. Více vám poradí náš článek Jak na výrobu vlastní desinfekce a co vše s ní čistit?
2. Nedotýkejte se očí, nosu a úst
Bacily se do těla dostávají zejména skrze oči, nos a ústa. Nemůžeme ovlivnit, co všechno vdechneme, přesto můžeme riziko infekce alespoň snížit tím, že si na obličej nebudeme sahat. Pokud už se svých očí, úst nebo nosu dotknout musíte, použijte čistý kapesník a nebo si nejdříve umyjte ruce.
3. Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi
Chřipka i COVID-19 jsou nakažlivá onemocnění a velmi snadno se šíří tam, kde je hodně lidí, tedy například v prostředcích hromadné dopravy, ve škole, v pečovatelských domech či během různých veřejných akcí. Když infikovaná osoba zakašle nebo si kýchne (bez zakrytých úst a nosu), kapky s virem vyletí do okolí a nakazí všechny v okruhu až 1 metr, kteří tyto kapénky vdechnou.
4. Jestliže se necítíte dobře, zůstaňte doma
Pokud máte nakažlivou nemoc jako je chřipka, COVID-19 a jiné, uvědomte si, že vystavujete riziku nejen všechny, se kterými přijdete do kontaktu. Riskujete také zdraví těch, s kterými přijdou do kontaktu vaše kontakty. Chřipka je velmi infekční onemocnění, COVID-19 je na tom ještě hůře. Jestliže se necítíte dobře, izolujte se co nejrychleji a zamezte tak šíření nákazy. Můžete tím někomu zachránit život.
Specifická pravidla ochrany před COVID-19
COVID-19 je nové onemocnění, o kterém je toho zatím známo příliš málo na to, abychom si mohli dovolit je podcenit. Navíc informace, které už máme, nejsou příliš dobré. COVID-19 se šíří velmi rychle, neexistuje účinná léčba a proti této nemoci se nelze ani očkovat a ochránit tak alespoň ty nejohroženější skupiny. COVID-19 má jinou inkubační dobu než chřipka, u které se příznaky objeví do pár dní. Ale velká část lidí nakažená novým koronavirem nemusí o své nemoci vědět mnohem delší dobu – a někdy se vůbec nedozví, že ji měla. Přesto je zejména v první fázi onemocnění vysoce nakažlivá a roznáší tak nevědomě nákazu dál. A v neposlední řadě má onemocnění COVID-19 mnohem více závažných průběhu a bohužel také úmrtí než chřipka. Pojďme se teď podívat na specifika nového onemocnění.
Jak zamezit šíření nové nákazy?
Pokud se COVID-19 šíří ve vašem okolí, můžete se ochránit s pomocí jednoduchých opatření. Udržujte si od ostatních odstup minimálně 1 metr venku a 2 až 2,5 metry uvnitř. Noste ochranu úst a nosu, a to kdykoliv a kdekoliv, kde je více lidí poblíž. Zajistěte dostatečné větrání uvnitř místností, vyhýbejte se davům lidí, myjte si ruce a kašlejte i kýchejte do kapesníku nebo ohbí lokte. Čím více opatření přijmete, tím spíše ochráníte sebe i své blízké. Nezapomeňte se také vždy řídit nařízeními, která platí v oblasti, kde pracujete či žijete. A pokud si nejste jistí, je určitě lepší být více opatrný, než situaci podcenit. Nezapomínejte ale také myslet na sebe a své zdraví, fyzické i psychické. To by rozhodně nemělo ani v současné situaci ustupovat do pozadí. Jen vy sami víte nejlépe, co je pro vás pouze nepohodlné či nepříjemné a co už může vážněji ohrozit vaše zdraví.
Jak se bezpečně stýkat s dalšími lidmi?
Riziko nákazy je vyšší v přeplněných a špatně větraných prostorách, kde nakažení jedinci tráví delší dobu v blízkém kontaktu spolu s ostatními. Je-li to možné, potkávejte se s dalšími lidmi venku. Setkání ve vnějších prostorách jsou mnohem bezpečnější než ta uskutečněná uvnitř. Pokud se plánujete setkat se skupinou dalších lidí, je vzhledem k současné pandemii na místě být opatrný. Nepodceňujte situaci a nevystavujte zbytečně riziku sebe ani nikoho jiného. Určitě to ale neznamená – pokud není v místě vašeho bydliště, pracoviště či pobytu stanoveno jinak – že se musíte druhým lidem zcela vyhýbat. Dlouhodobá izolace a samota může být více ke škodě než k užitku. Jen mějte vždy na mysli základní pravidla ochrany před nákazou a snažte se přispět k tomu, aby bylo riziko nákazy co nejmenší.
TIP: Pracujete z domu, ale není to ono? Přečtěte si náš článek 12 + 4 tipy, jak vybavit domácí kancelář pro home office bez starostí!
Co dělat, když se necítíte dobře?
V případě propuknutí příznaků zůstaňte doma a snažte se co nejvíce izolovat od ostatních. A to i v případě, že máte méně časté příznaky jako je kašel, bolest hlavy či mírně zvýšenou teplotu. Pokud si nejste jistí, zavolejte svému lékaři či na linku 1221. Domluvte si s někým, že vám bude nosit zásoby. Jestliže musíte opustit dům či se nevyhnete blízkému setkání s někým dalším, noste lékařskou masku. Jakmile se u vás objeví vysoká horečka, kašel a dýchací potíže, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Nejdříve kontaktujte zdravotnické zařízení telefonicky, abyste se ujistili, jak správně postupovat v rámci nařízení platících pro vaši oblast.
Ochrana úst a nosu
Nošení roušek, šátků, respirátorů a obecně chránění úst a nosu je v této pandemii pro většinu lidí největší novinkou. Ochrana úst a nosu je velmi účinnou prevencí proti šíření nákazy nejen COVID-19, ale také i výše zmíněné chřipky. Obě nemoci se šíří pomocí kapének, které by měla bariéra před nosem a ústy účinně zastavit. Roušky snižují možnost vystavení riziku nakažení, ať už má dotyčná osoba příznaky či ne. Pokud se setká zdravý člověk s nakaženým a ani jeden z nich nemá roušku, je riziko nákazy velmi vysoké. Pokud má roušku pouze zdravý člověk, je před nákazou částečně chráněn a riziko je zmírněno. V případě, že má roušku nasazenu pouze nakažený člověk, je riziko nákazy ještě nižší. Nejnižší je pak samozřejmě v případě, že jsou oba, tedy zdravý i nakažený, chráněni rouškou.
Kdy by se měly roušky nosit na veřejnosti?
V první řadě se vždy řiďte nařízeními platnými tam, kde právě jste. Cestujete-li do ciziny, zjistěte si, jaká pravidla pro nošení roušek ale i jiná v dané oblasti platí. Pokud si nejste jistí, tak roušky by se měly obecně nosit tam, kde není možné udržovat od ostatních lidí alespoň metrový odstup. To se týká zejména vnitřních prostor a takových míst, kde je slabé větrání a hodně lidí. A určitě je lepší mít na sobě roušku i když byste ji mít nemuseli, než naopak nemít ji tam, kde je to vhodné a riskovat zdraví své i dalších lidí.
TIP: Zde najdete video návod v češtině, jak si ušít vlastní látkovou roušku:
Jaké roušky a kdy nosit?
Látkovou roušku noste pokud nepatříte do rizikové skupiny tehdy, pokud není možné udržovat odstup od druhých lidí, zejména v zaplněných a špatně větraných prostorách. Lékařskou neboli chirurgickou roušku by určitě měli nosit lidé starší 60 let, lidé s vážným onemocněním, lidé, kteří se necítí dobře a/nebo ti, kteří pečují o nemocnou osobu. Lékařská rouška je nezbytným ochranným prvkem také pro zdravotníky, kteří přichází do styku s pacientem s podezřením, pravděpodobností či potvrzenou nákazou COVID-19. Zdravotníci pohybující se v prostředí, ve kterém dochází k procedurám, při nichž jsou uvolňovány aerosoly, by měli nosit respirátory třídy FFP2, FFP3, N95 a N99. Další alternativou jsou obličejové štíty. Ty jsou užitečné pro všechny, kteří mají s nošením roušek vážné problémy, a jelikož jsou z průhledného materiálu, hodí se také v situacích, kdy je potřeba, aby byla vidět ústa. Je však nutné si uvědomit, že obličejový štít neposkytuje stejnou ochranu před šířením nákazy jako roušky.
Obecné tipy pro nošení roušek
Vždy používejte svou vlastní roušku a nikdy se o ni nedělte s jinými lidmi. Odolejte pokušení si roušku posunout dolů či úplně sundat, když mluvíte s druhými lidmi. Roušku vždy skladujte v čistém plastovém pytlíku, nikdy ji neodkládejte na svou paži, kolem zápěstí, na bradu či na krk.
Jak nasazovat, sundávat a čistit látkovou roušku?
- Než se roušky dotknete, umyjte si ruce mýdlem a vodou, nebo použijte dezinfekci na bázi alkoholu.
- Ujistěte se, že je rouška v pořádku, není roztržená ani proděravělá či jinak poškozená.
- Nasaďte si roušku tak, aby zakryla váš nos, ústa i bradu a aby po stranách pevně seděla na obličeji a nebyla zde mezera mezi látkou a kůží.
- Během nošení si na roušku nesahejte a pokud už se tak stane, umyjte si ruce.
- Roušku vyměňte, pokud se zašpiní nebo je vlhká.
- Před tím, než si masku sundáte, opět si umyjte ruce.
- Během sundávání se nedotýkejte roušky zepředu, sahejte pouze na tu část, která je při nošení za ušima.
- Pokud rouška není špinavá ani vlhká a vy plánujete ji znovu použít, vložte ji do čistého plastového a uzavíratelného sáčku.
- Po sundání roušky si opět umyjte ruce.
- Roušku myjte jednou denně.
- Na mytí roušky použijte mýdlo nebo čisticí prostředek a horkou vodu (alespoň 60 °C).
- Jestliže nemáte možnost roušku umýt v horké vodě, umyjte ji s pomocí mýdla a vody a poté ji alespoň na jednu minutu nechte vyvařit.
Jak nasazovat, nosit a sundávat lékařskou roušku?
- Lékařské roušky jsou na jedno použití, nikdy proto nenoste roušku, kterou už jste na sobě někdy měli.
- Než se roušky dotknete, umyjte si ruce mýdlem a vodou, nebo použijte dezinfekci na bázi alkoholu.
- Ujistěte se, že je rouška v pořádku, není roztržená ani proděravělá či jinak poškozená.
- Určete, která část roušky je horní (v ní je většinou umístěný kovový proužek) a která je vnitřní (většino bývá světlejší nebo úplně bílá).
- Nasaďte si masku tak, aby zakryla váš nos, ústa i bradu a aby po stranách pevně seděla na obličeji a nebyla zde mezera mezi látkou a kůží.
- Kovový plíšek v roušce ohněte tak, aby pevně obemkl kořen nosu.
- Během nošení si na roušku nesahejte a pokud už se tak stane, umyjte si ruce.
- Roušku je nutné vyměnit, pokud zvlhne nebo je znečištěná.
- Před tím, než si masku sundáte, opět si umyjte ruce mýdlem a vodou, nebo dezinfekcí na bázi alkoholu.
- Roušku sundávejte za řemínky zpoza uší, nikdy se nedotýkejte přední části roušky.
- Lékařská rouška je pouze na jedno použití, proto ji po sundání vyhoďte, ideálně do uzavřené nádoby na odpadky.
- Umyjte si znovu ruce.
Nošení roušek u dětí
Konkrétní pravidla pro nošení roušek u dětí se mohou v jednotlivých zemích, regionech i institucích lišit a je proto vždy nutné vědět, co je vyžadováno tam, kde dítě pobývá. Světová zdravotnická organizace spolu s organizací UNICEF vydala několik doporučení, kterými se můžete řídit, pokud si nejste jistí, co a jak. Tato doporučení se liší podle věku dítěte. Výjimkou jsou děti s vývojovou poruchou, postižením či jinou specifickou zdravotní obtíží, které by neměly být nuceny nosit roušku bez ohledu na jejich věk. Konkrétní přístup je vždy odlišný případ od případu a měl by se řídit rodiči dítěte, pečovateli nebo poskytovateli vzdělávací či zdravotní péče. V žádném případě by se nemělo vyžadovat nošení roušky také u dětí, které mají těžké kognitivní či respirační poruchy a které by ji jen velmi těžko snášely.
Děti ve věku 5 let a méně
Je doporučováno, aby děti mladší 5 let nebyly nuceny roušky nosit. Při nasazování, nošení i sundávání roušek je totiž nutné, aby docházelo k minimálnímu kontaktu s látkou, a většina dětí v těchto letech potřebuje při manipulaci s rouškou asistenci. Z toho důvodu nelze dostatečně zajistit bezpečnost roušky a je v zájmu dětí, aby ji nosit nemusely. Mohou nastat specifické situace, kdy i děti v tomto věku musí nosit roušku (například při blízkém kontaktu s ohroženou osobu apod.), v takovém případě je nutné, aby byla rouška nasazována pod přímým dohledem dospělého.
Děti ve věku 6 až 11 let
Děti v této věkové kategorii by měly roušku nosit v případě, že:
- se pohybují v oblastech, kde je nákaza rozšířena,
- jsou schopné roušku používat bezpečně a řádně,
- mají přístup k maskám a mohou je dle potřeby vyměnit za nové (případně vyčistit),
- nošení roušky nemá dopad na učení či psychologický vývoj dítěte (doporučuje se konzultovat s rodiči, pečovateli, učiteli či zdravotníky),
- jsou v kontaktu s osobami, u kterých je vysoké riziko vážnějšího průběhu onemocnění (starší osoby či osoby s chronickým onemocněním).
Děti ve věku 12 a více let
Světová zdravotnická organizace a organizace UNICEF doporučují, aby děti ve věku 12 a více let nosily roušku za stejných podmínek jako dospělí, tedy zejména v situacích, kdy není možné udržovat odstup od ostatních alespoň 1 metr.
Jaké roušky by měly děti nosit?
Děti, které mají obecně dobrý zdravotní stav, mohou nosit látkové roušky. Ty tvoří dostatečnou ochranu zabraňující šíření případné infekce od dětí směrem k ostatním. Je však nutné, aby měla rouška správnou velikost a seděla dítěti pevně na obličeji. Ti, kteří mají dítě v době nošení roušky pod dohledem, by měli dát pozor na to, aby dítě dodržovalo všechna pravidla bezpečného nošení roušky. Děti, které mají vážné zdravotní problémy, by měly nosit lékařskou roušku. Ta poskytuje větší ochranu i nositeli samotnému a je proto doporučována všem, kteří patří mezi rizikové osoby.
Měly by děti nosit roušku i doma?
Každé dítě, které dokáže masku nosit a které vykazuje příznaky nemoci COVID-19 by i doma mělo nosit roušku. Je také dobré dítě co nejvíce izolovat od ostatních a pokud by se jejich stav zhoršil, okamžitě kontaktovat lékaře. Ti, kteří o dítě pečují, případně členové domácnosti, kteří se k nemocnému dítěti přiblíží na méně než 1 metr, by rovněž měli nosit masku.
TIP: Už nevíte, jak dětem čas doma více zpestřit? Podívejte se na našich 17 tipů, jak se doma zabavit a zůstat dobře naladěni.
Měly by děti nosit roušku při sportování a jiných fyzických aktivitách?
Nošení roušek se při sportu a jiných fyzických aktivitách jako je běhání, skákání či pobyt na dětském hřišti určitě nedoporučuje, protože by mohlo dojít k ohrožení dýchání. Při organizování podobné akce pro děti je proto nutné zajistit, že budou dodržována všechna další bezpečnostní opatření určená pro zamezení šíření nákazy. To zahrnuje možnost udržovat alespoň metrový odstup, určit limit pro počet přítomných dětí či umožnit přístup k vodě a mýdlu, případně dezinfekci na bázi alkoholu pro mytí rukou.